Rusko - Transsibiřská magistrála

Fotogalerie: Vladivostok Vladivostok Vladivostok Vladivostok Vladivostok Vladivostok Vladivostok Vladivostok Vladivostok Vladivostok Vladivostok Vladivostok Vladivostok Východní část magistrály z Vladivostoku přes Chabarovsk do Ulan Ude Dalnecerensk mezi Novoselskoje a ozerem Chanka Chabarovsk Chabarovsk pohledy  z vlaku pohledy  z vlaku na cestě kilometráž na cestě pohledy  z vlaku pohledy  z vlaku pohledy  z vlaku pohledy  z vlaku pohledy z vlaku pohledy  z vlaku pohledy  z vlaku pohledy  z vlaku pohledy  z vlaku Leninova hlava v Ulan Ude Ulan Ude Datsan Datsan Datsan Datsan Datsan Datsan Datsan Datsan Datsan Bajkal a cesta z Irkutsku do Moskvy Bajkal Bajkal Bajkal Bajkal Bajkal Bajkal kamarádi z vlaku kamarádi z vlaku na cestě pohledy  z vlaku pohledy  z vlaku pohledy  z vlaku Moskva Moskva Moskva Moskva - GUM Moskva Moskva Moskva Moskva Návrat

I cesta může být cíl

Projet si celou transsibiřskou magistrálu je pošetilým snem všech milovníků vlaků a cestovatelů, které láká krajina i lidé dálného východu. Lesy nekonečné tajgy se střídají s barevnými lukami a zvlněnou krajinou se jako had vlní i půl druhého kilometru dlouhý nákladní vlak. Vy to všechno pozorujete z okna vašeho pojezdu, který se vám na týden stal domovem. S hrnkem horkého čaje ze samovaru nasáváte tu atmosféru kolem vás. Okno míjí jedna bříza za druhou, vycházející a zapadající slunce barví svět do zlatova, zatímco mlžné deky pomalu odkrývají a přikrývají louky i dřevěné osady. Vlak co "chvíli" (ale také i třeba i po několika hodinách) přerušuje svou pouť na nádražích velkých i malých ruských měst a perónový život se rychle snaží oslovit všechny, kteří dočasně opustili svá kupéčka a nyní se po betonovém náspu promenádují jako na lázeňské kolonádě.
"Pirožky, kartošky, sasíčka v těstíčke,...., maroženoje!" rozléhá se volání po celém nástupišti.
Vezmu si tedy jeden stakánčik zmrzliny a mířím prohodit pár slov k šestnáctému vagónu, který obývá od Irkutska spřátelný mladý dánský pár. Cestou mne však zastaví děvčata z vedlejšího vagónu, s nimiž jsem se zkamarádil až během cesty. Tedy zejména během jednoho nočního mezivozového mejdanu, zpunktovaného ruskými vojáky. S těmi jsem se dal do řeči už ani nevím kdy. Ujistil jsem je, že, i když mne kocovina už konečně přešla, vodku v mém jídelníčku od teď už nahradím výhradně nealkoholickým kvasem. Za chvíli už nás ale slečny průvodčí vyzývají k návratu do vlaku, pohneme se zas o kus dál. Nástupiště je v mžiku liduprázdné. Ve dveřích každého z vagónu stojí dívka a žlutou vlaječkou signalizuje výpravčímu, že jí svěřený díl vlaku je připraven k odjezdu.

"A stálo to za to?" zeptal se mne )nejeden) kamarád tady v Čechách, v jehož očích je týden strávený ve vlaku jen nesmyslným zabitím posledních školních prázdnin. Stálo to za to, určitě to stálo za to. Zážitky z transsibiřské magistrály nejsou tak komerční a připravené jako dovolené s cestovkou. Nepřivezl jsem si ani fotky populárních míst nebo dech beroucích přírodních úkazů, nenavštívil jsem téměř žádnou historickou památku a ani nezdolal horu. Vždyť tenhle výlet měl taky původně naplánované jen dva pevné body - Vladovostok a Moskvu a jinak měl být hlavně o lidech a o železnici. A to skutečně i byl. Celý ten scénář naší cesty napříč Ruskem se vlastně odvíjel úplně improvizovaně, spíš nahodile ale fungovalo to báječně - nestačil jsem se nebavit.
"Jistěže stálo." odpověděl jsem tedy "I cesta může být přece cíl." A my jseme si ji jen rozdělili na několik zastávek.

Tipy a užitečné rady

Který zvolit směr?
Sednout na vlak tady v Praze a dojet až do Vladivostoku má jistě své kouzlo, ale z praktických i finančních důvodů jsme nakonec volili variantu obrácenou. Prvním z těchto důvodů bylo absolvovat ten jeden přelet letadlem raději hned na začátku než na konci. (Mimochodem letadlo vyjde levněji než vlak). Druhým důvodem je dostupnost lístků do vlaku, které si ve Vladivostoku nakoupíte bez potíží, a to na libovolné úseky celé cesty. Zejména problematický předem vyprodaný úsek mezi Irkutskem a Moskvou tak kupujete v týdenním předstihu, zatímco v Moskvě se vám může stát že nejbližší volný vlak (levnější jízdenky) na východ seženete až za několik dní. Třetím důvdoem je sama Moskva, kterou je lépe navštívit až když jste v Rusku trochu "otrkanější".

Jak se tam dostat a kolik to stojí?
Zpáteční letenka do Moskvy nás vyšla z Berlína se společností Austrian / Lufthansa na 4200 Kč (včetně poplatků a s přestupem ve Vídni).
Přelet Moskva-Vladivostok pak vyšel včetně poplatků se společností Transaero na 7000 Kč, ale při včasné rezervaci se dají sehnat i za 5500 Kč u společností S7.

Jakými jezdit vlaky?
Přes léto jezdí po magistrále velké množství osobních vlaků různých typů a cen. Na velké vzdálenosti je nejlepší využít transsibiřské vlaky, které jezdí mezi nejvýznamnějšími rusksými městy (Chabarovsk, Irkutsk, Omsk, Novosibirsk, Perm, atd.). V jízdím řadu těchto vlaků se ovšem rozlišuje sudý a lichý den (dáno datumem) a všude je uváděn moskevský čas. Na krátké vzdálenosti jezdí "Obst" obyčejné osobní vlaky, kterých není mnoho, a dále také exituje ekvivalent našich vlaků linky S, což jsou tzv. "prigorodne pojezdy". Ty jezdí spíše jen ráno nebo večer a pouze v rámci velkých měst, příp. jejich nejbližšího okolí (např. Vladivostok - Ussurijsk, okolí Chabarovsku, z Ulan Ude podél Bajkalského jezera - ale ne do Irkutsku, aj.).

U transibiřských vlaků leze zakoupit lístek do kupéčka (I. a II. třída) - 4 lidi v kupé, nebo výrazně levnější plackartu (až 40 lidí ve vagónu, nejsou kupéčka ale separované kóje pro 4 lidi a 2 lidi na palandě přes poličku naproti). Tyto vlaky se většinou zaplní na noc a k ránu se zase vyprázdní. Cena lístku vychází v přepočtu asi na 1,50 Kč za kilometr (II. třída) a 1 Kč za kilometr (plackarta a obst vlaky) Vůbec nejlevnější variantou cestování jsou prigorodné pojezdy (0,5 Kč za km) se svýma dřevěnýma lavicema a nezapomenutelnou atmosférou různých prodávajících nebo jen tak zpěvem vydělávajících lidí.

Kde bydlet?
Hotely jsou vesměs drahou záležitostí, každopádně po příletu do Vladivostoku se na aklimatizaci ubytování určitě hodí. V ohromném pobřežním komplexu vizáže zašlé slávy jsme byli ubytováni za 2000RUB za dvoupokojový pokoj včetně výborné samoobslužné snídaně. V Ulan Ude jsme šli podle Lonely planet průvodce do nejlow-costovějšího hotelu Zolotyj Kolos, kde vyšlo ubytování asi na 4OORUB na noc na osobu. Vypadalo to trošku jak ve věznici, ale společné záchody a teplá sprcha fungovaly a to stačí. Zajímavé a laciné ubytování skýtá každé větší nádraží v tzv. "komnatách oddycha". Stačí se optat kohokoli na nádraží a rádi vás ubytují (cca 500-800RUB, záchod a umyvadlo ano, sprcha za přípaltek). Musíte se však smířit s tím, že vás během noci kousek za oknem budou každých patnáct minut míjet dlouhé nákladní vlaky, na jejichž hluk a vibrace si časem zvyknete. Trávíte-li noci ve vlaku, v jídelním voze je k dispozici sprcha, dvě toalety v každém vagónu jsou udržovány v dokonalé čistotě. V Moskvě komnatu oddycha neposkytují cizincům a musíte do nějakého hotelu, nebo najít na internetu budget ubytování, my jsme podle LP zkusili paní Galinu, měla zrovna volno, takže jsme přenocovali asi za 500 RUB za noc.